Náhlá zástava srdce – co se děje v těle a proč záleží na každé vteřině

V České republice postihne náhlá zástava srdce přibližně 15 000 lidí ročně. Většina případů nastává doma, na pracovišti nebo při sportu. Přesto si lidé stále pletou náhlou zástavu srdce s infarktem myokardu. V tomto článku si vysvětlíme zásadní rozdíly a ukážeme si neúprosnou časovou osu, která rozhoduje o životě a smrti.

Jaký je rozdíl: Infarkt vs. zástava srdce?

• Infarkt myokardu je „instalatérský problém“. Dochází při něm k ucpání cév vyživující srdeční sval. Pacient je zpravidla při vědomí, cítí silnou tlakovou bolest za hrudní kostí a dýchá.
• Náhlá zástava srdce je „elektrický problém“. Srdce přestane efektivně pumpovat krev z důvodu chaotických elektrických impulsů – stavu zvanému fibrilace komor. Člověk během 10 vteřin ztrácí vědomí, kácí se k zemi a přestává normálně dýchat.

Časová osa přežití: Proč do 4 minut odumírá mozek

Při zástavě oběhu přestává proudit kyslík do mozku:

• 10 sekund: Ztráta vědomí a pád.
• 3–4 minuty: Začínají nevratné změny a odumírání mozkových buněk.
• Každá další minuta bez pomoci: Šance na přežití klesá o 7–10 %.

Průměrná doba příjezdu záchranné služby v ČR je 8–12 minut. Bez okamžité laické resuscitace a použití AED před příjezdem sanitky je šance na návrat do běžného života minimální. Naopak včasné zapojení AED do 3 minut zvyšuje šanci na přežití až na 70–80 %.

Nenechávejte bezpečnost ve vaší firmě či obci náhodě.

👉 Vyberte prověřený AED defibrilátor pro vaše pracoviště